The Role of Women in the Second Half of the 19th Century

Karolina Světlá lived in a marriage of equality. National pride was a common bond between her and her husband. However, she was aware of how difficult it had been for her to obtain decent education and how teachers would have treated her differently in school had she been a boy. She supported the establishment of the American Women’s Club in the 1860s in Prague, inspired by the emancipation movements in the USA, Britain and France. Its main goal was to educate Czech women in the form of meetings and lectures. In 1867, Světlá wrote an article On Bringing Up a Woman [O vychování ženy] for the magazine Blossoms [Květy], considered one of the first texts on women’s issues in the Czech Lands. She was an editor of the magazine Women’s Pages [Ženské listy] and in 1871 became head of the Bohemian Women’s Production Society [Ženský výrobní spolek český], whose main task was to ensure education for women. Světlá in many of her works presented ideas about what the role of women in society and the family should be. An excellent example is Enefa, a wise young woman who positively influences her future husband, in the novel The Schoolmistress [Kantůrčice, 1869], which takes place in the house in front of you. In the group photo of the American Women’s Club, Světlá sits in the second row, third from the left. 

Americký klub dam

Karolina Světlá podporovala vznik Amerického klubu dam v 60. letech 19. století v Praze. Tento klub byl inspirovaný emancipačními snahami ve Spojených státech, Británii a Francii. Vedl ho Vojtěch Náprstek a jeho hlavním cílem bylo vnést osvětu mezi české ženy formou setkávání a přednášek. Po jedné z nich, v lednu r. 1863, Světlá Náprstkovi napsala: Vám, pane, náleží čest, že jste měl první v národě našem citu pro bídu naši, neb bídou to jest, umírá-li švadlena při vší pilnosti hlady; bídou to jest, musí-li matka zanedbati ducha dítek svých proto, že vyžadují klopotné práce hospodářské jinde její činnost; bídou, vychová-li se dívka jen pro muže a vstoupí-li ve sňatek jen proto, že nedojde jinak zaopatření; bídou, cítí-li ženština v prsou svých vlohy a musí-li jich umořiti proto, že společnost jich použiti nedovede a nechce.

Udavatelkou nového směru

Přílohou časopisu Květy se v r. 1871 stal časopis Ženské listy. Karolina Světlá byla jednou z redaktorek. V Květech vyšla v r. 1867 její stať O vychování ženy. Tento text je považován za jeden z prvních příspěvků k ženské otázce v českých zemích. V r. 1871 byl také založen Ženský výrobní spolek český, Karolina Světlá byla jeho starostkou. Hlavními úkoly spolku bylo připravit ženy na samostatný život, pořádat finanční sbírky, zabezpečit ženám vzdělání. Společně s Petrem Mužákem vypracovala Světlá školní osnovy pro dívčí školy. Z jejích dopisů a vzpomínek je zřejmé, že ji tato iniciativa stála mnoho sil a vyčerpání z této práce vnímala jako důvod svých pozdějších vážných zdravotních problémů.

© Podještědské muzeum

Kantůrčice

Ve svých dílech Karolina Světlá často formuje svůj názor na roli ženy ve společnosti. Právě postava Enefy, hlavní hrdinky Kantůrčice (1869), je toho dobrým příkladem. Román se odehrává v domě, před kterým stojíte. Enefa Podhájských byla už jako dítě výjimečná a jiná než ostatní. Od otce se naučila šít lépe než kdokoli v okolí, přičemž šití bylo i v její době pořád ještě doménou mužů. Objevila v sobě talent léčení a zaříkání nemocí, který zdědila po pradědečkovi, a stala se jako léčitelka pro kraj nenahraditelnou. Někteří lidé říkali Enefě kantůrčice: bylo to posměšné pojmenování pro její moudrost, vážnost, stručnost a důstojnost, tedy vlastnosti, které bývaly ceněny spíš u mužů. Enefa v sobě ztělesňovala mužské vzory, vesnickou pověrčivost a ženskou rozhodnost a pevnost. Když se seznámila s Otíkem, absolventem pražských práv, doufala v něm najít sobě rovného v názorech, vlastnostech i jednání. Podle modelu role ženy ve společnosti, který si coby ideál vytvořilo národní obrození, se nakonec z Enefy samotné stal ženský vzor pro muže: Otík se po vnitřním boji s povrchností městského života i sebe sama nechává Enefou inspirovat, veden touhou se jí vyrovnat.

Eliška Krásnohorská *1847 †1926

Bez Vás nevěděla bych ani, co je svět, bez Vás nebyla bych ani tím, čím jsem … Uvidíte hory? Blaze Vám, a blaze nám! Jak Vy se potěšíte s nimi, tak též my budeme oblaženi tím, co nám z nich přinesete. Nasbírejte tam hodně těch vonných horských kvítků, z nichž jste již mnohou krásnou kytici uvila.