The Scene of The Village Novel
Excerpt from The Village Novel [Vesnický román]
Karolina Světlá set the storyline of her masterpiece, The Village Novel [Vesnický román, 1867], in this immediate area. In the time when the main characters meet, Antoš is shackled in a marriage of inequality with a conceited and jealous wife, whereas Sylva lives a simple, independent life. The novel unfolds as a great tale of stepmother-like behaviour and pure love, superstition and faith in the sanctity of marriage, sacrifice for others and hatred. If the novel had been written in English, French, or German, it could have become a worldwide bestseller. Hidden in Czech, however, it remains a sleeping beauty waiting for her prince (translator). The inspiration for the character of Antoš was a rich, cheerful farmer, famous all over Podještědí as the “Ještěd King” and known as “Richterwenzel”. He was the owner of the nearby farmhouse No. 2 in the first half of the 19th century. The comic strip pictured here shows the Rooster Beheading, a tradition typical of this region in older times. Antoš and Sylva first meet on such a occasion. The comic strip was made by Jaromír Švejdík (Jaromír 99), a Czech artist and singer, and co-author of the Alois Nebel comic strip and film.
Literární předloha
Inspirací pro postavu Antoše z Vesnického románu byl údajně bohatý, rozšafný a příkladný sedlák, majitel statku č. 2, proslulý po celém Podještědí jako “ještědský král”, zvaný také “Richtervencl”. Morálně by byl Antošovi svou rozmařilostí prý spíše opakem, ovšem to je již součástí literární tvorby Karoliny Světlé. K období let 1892-1910 se vztahují vzpomínky synovce Milady Prokopové, dcery Mužákova bratra Josefa, profesora Miroslava Fendrycha: Život tu probíhal ve dvou kolejích, v zemědělství a v hostinské živnosti. Byla tu četná čeládka, někdy i sjednaní lidé, jak pro zemědělské práce, tak pro obsluhu hojně navštěvovaného hostince. … Po celý rok tu řídily život zemědělské práce, orání, setí, žně, svážení obilí, mlácení, copy, péče o dobytek, v zimě draní peří a jiná domácí práce. Současně však probíhal rušný život v hostinci, hojně navštěvovaném a nejlepším v okolí, s každodenními hosty, tanečními zábavami, zvláště o proslulých poutích a o posvícení, a v masopustě plesy. … V hospodě U Richtrů bylo proto stále živo, plno lidí domácích i hostů, bylo to středisko nejen Světlé, ale celých hor až daleko do kraje, neboť pověst o originální hostinské, o níž kolovalo mnoho příznačných historek, se rozšířila až do Prahy.
Na ilustraci od Václava Boukala (Vesnický román. Praha 1958) se Antoš vrací z cest za obchodem. V pozadí vidíme jeho statek, dnes se mu říká hostinec U Richtrů, někdy také U Prokopů. Byl postaven v r. 1835 a provdala se do něj Milada, nejstarší dcera Mužákova bratra Josefa, který bydlel v domku U krejčíků hned přes cestu, a stala se modelem pro Anežku z povídky O krejčíkově Anežce (1860).
Rukopis úvodu k Vesnickému románu. Z tohoto úvodu pocházejí slova Karoliny Světlé Je mi tě věru líto, ty starý Ještěde.
Jan Neruda *(*1834 †1891)
Ve Vesnickém románu a Kříži u potoka je netušené bohatství krásy… Jsou to skutečně poklady strmých hor. Jevištěm jsou romantické skaliny a hory na severu naší vlasti… Světlá připojila český román k světové literatuře.
Dívčí lidový oděv z Podještědí, jak ho zachytila Karolina Světlá v popisu Sylvy ve Vesnickém románu.
Šněrovačka červená jako krev obepínala její vzrůst, černá sukně zlatou portou lemovaná dosahovala jí až ke kotníkům, žlutý hedbávný šátek poutal její vlasy.
Komiks je dílem Jaromíra Švejdíka, českého výtvarníka a zpěváka, autora komiksu a filmu Alois Nebel. V této scéně je ztvárněno klíčové místo Vesnického románu, kdy se hlavní hrdina Antoš seznámí se Sylvou. Stínání kohouta bylo dříve rozšířenou zábavou v mnoha evropských zemích. Také pro zdejší kraj představovalo živou tradici, na kterou se lidé v Ještědě vždy po celý rok těší, hádajíce již napřed, kdo bude vítězem.