Map of Literary Inspiration
Excerpt from the opera The Kiss [Hubička] by Bedřich Smetana
Karolina Světlá came to this region for the first time in 1853. The local landscape fascinated her and never ceased to inspire her. As soon as Světlá stepped off her carriage, she was transformed from a big city outsider into “the Auntie from Prague”, as they called her here: Instantly I threw off my hat, and tied my sister-in-law’s colourful scarves around my head into a headscarf in the local fashion. I hung my long skirts quite uncomfortable during a hike to the peak up into the wardrobe, and dressed myself into shorter skirts in which one could wander the woods wholly differently; instead of those stiff, at that time fashionable, dresses with stays and corsets, I wore a loose jacket. In 1871 Světlá wrote the short story The Kiss (Hubička). It became the source material for the famous opera by Bedřich Smetana The Kiss (Hubička, 1876). The women portrayed on the wooden bench are both authors and Světlá’s contemporaries. They belong inseparably together due to their passion for using the Czech language in literature and for improving the position of women in society: Božena Němcová, Teréza Nováková, Magdalena Dobromila Rettigová, Eliška Krásnohorská, Sofie Podlipská, and Karolina Světlá.
Praha
Z místa, kde právě stojíte, bývá prý za jasného počasí vidět až do Prahy. Na Prahu, do které se ze svých letních pobytů Karolina Světlá během září vždy vracela, vzpomínala nerada: S hrůzou myslím na ty úzké ulice městské, na ty zdě, kde se slunce křiklavě celý den upírá, na to věčné rachocení a lomcování, na ten nesnesitelný nepokoj! Dalo by se říci, že díla Karoliny Světlé pojící se k Praze jako by nebyla pouze o Praze a pro pražské čtenáře, ale především pro lidi z Ještěda, kteří se Světlé na Prahu často ptali. Mezi známé romány Karoliny Světlé z pražského prostředí patří např. První Češka (1861), Na úsvitě (1864) a Zvonečková královna (1872) nebo povídka Černý Petříček (1871).
Pražská tetička
Po podještědských cestách a loukách se Karolina Světlá nepohybovala dle pražských módních požadavků. Jen co na Světlé vyskočila z povozu, proměnila se z pražské měšťačky v pražskou tetičku, jak jí tady říkávali: Okamžitě jsem zahodila klobouk, uvázavši si dle příkladu svých švakrových pestrý šátek kolem hlavy na ušička. Pověsila jsem svoje dlouhé, při chůzi do vrchu tak nepohodlné sukně na komoru, ustrojivši se do krátkých, v nichž se to zcela jinak po lesích bloudilo; a místo pevného, tehdáž módního, kosticovitého u šatů života navlékla jsem na sebe volný kabátek, v němž se to pohodlně skákalo přes potoky, tenkrát ještě v hojném počtu krajinu, od té doby o velikou část svých lesů připravenou, oživující.
Podještědí Karoliny Světlé na kresbě z r. 1957. Josef Scheybal mapku nakreslil dle údajů Josefa Špičáka, vydavatele a životopisce Karoliny Světlé. O některých jejích dílech ukotvených v okolí naučné stezky se dočtete na dalších zastaveních.
Bedřich Smetana *1824 †1884
Budiž mi dovoleno, Vám, slovutná paní, moje nejvroucnější díky vysloviti za laskavé přenechání výtečné Vaší novely ku zpracování libreta pro moji zpěvohru. Děj této krásné novely má tolik podílu na zdařilosti libreta a na tak skvělém výsledku celé mojí práce.
Cestovní zavazadlo, s kterým Karolina Světlá jezdila na léto do Ještěda. Světlá o tomto kraji totiž nemluvila jako o Podještědí, jak jsme na to zvyklí dnes, ale jako o Ještědu – tak se v nářečí obecně říkalo celému pohorskému okolí Světlé pod Ještědem. Z Prahy do Hodkovic nad Mohelkou jezdili Mužákovi dostavníkem a zde přesedali na ne vždy zcela pohodlné povozy, které je dovezly až na Světlou (později do Doleních Pasek). Jen jednou jeli Mužákovi z Prahy do Hodkovic vlakem. Kufr Karoliny Světlé si můžete prohlédnout v expozici Podještědského muzea v Českém Dubu. Jeho rozměry jsou 60cm x 35cm x 30cm.
Hubička
Karolina Světlá napsala v r. 1871 povídku, která svým žánrovým zasazením přesáhla literaturu a stala se předlohou pro světově známou operu. Jedná se o operu Hubička (1876) od Bedřicha Smetany. Přestože libreto pochází z pera Elišky Krásnohorské, vzniklo právě na základě povídky Karoliny Světlé s dějištěm v Podještědí. Smetana prý na Krásnohorskou na jedné pražské ulici volal: Slečno, kdy
už konečně od vás dostanu Hubičku?
O čem je Hubička? Lukáš, nečekaně vdovec po nemilované ženě, si přivede domů Vendulku, kterou vždy miloval a která vždy milovala jeho. Vendulka se stará o jeho malé dítě i o hospodářství. Potřeba nalézt po smrti matky zaopatření pro děti a hospodyni pro dům a hospodářství byla v této době praktická nutnost. Sňatek je na spadnutí, vzájemná láska je nepřehlédnutelná, Vendulka však tvrdohlavě odmítá dát Lukášovi hubičku… Přečtěte si vtipnou humoresku Karoliny Světlé nebo zajděte do divadla na Smetanovu operu. Zjistíte, že se dějové linie povídky a opery liší: Eliška Krásnohorská musela některé skutečnosti pozměnit, aby nebyly cenzurovány pražskou měšťáckou společností.
Ve zvukové nahrávce si můžete poslechnout úryvek z opery.
Rukopis nadpisu a prvních vět povídky Hubička. Světlá ji opatřila podtitulem_Humoreska ze života pohorského lidu. _
Plakát informující o premiéře opery Hubička. Je s podivem, že na plakátu jsou uvedena jména Karoliny Světlé a Elišky Krásnohorské, ale jméno Bedřicha Smetany chybí.
Tuto ilustraci k povídce Hubička namaloval v r. 1949 Václav Plátek pro knihu Karolina Světlá: Kresby z Ještědí. Praha 1949.
…přilítne k němu, dvě chvějící se ruce zavěsí se mu okolo krku – a políbení stokrát vřelejší než kdy pod osikou zahoří mu na rtech. Obejme Lukáš nevěstu okolo pasu, vyzdvihne ji a bez dalších slov si ji nese v náručí nazpět domů. Ilustraci v r. 1940 namalovala Ludmila Rambousková pro knihu Karolina Světlá: Hubička. Praha 1940.
Obrozenkyně zobrazené v opěradle dřevěné lavice se nikdy v této sestavě nesetkaly. Přesto k sobě neodmyslitelně patří svým zaujetím pro češtinu jako literární jazyk a svým odhodláním zlepšit postavení ženy ve společnosti.
Božena Němcová (*1820 †1862), přítelkyně Světlé, spisovatelka
Teréza Nováková (*1853 †1912), přítelkyně Světlé, spisovatelka; její syn, Arne Novák, pronesl hlavní proslov při odhalování pomníku ve Světlé pod Ještědem v r. 1931
Magdalena Dobromila Rettigová (*1785 †1845), spisovatelka, autorka kuchařek
Eliška Krásnohorská (*1847 †1926), blízká přítelkyně Světlé, zakladatelka prvního dívčího gymnázia, spisovatelka, překladatelka, autorka libret
Sofie Podlipská (*1833 †1897), sestra a důvěrnice Světlé, spisovatelka, překladatelka
