Karte literarischer Inspiration
Ausschnitt aus der Oper Der Kuss [Hubička] von Bedřich Smetana
Im Jahr 1853 kam Karolina Světlá zum ersten Mal in die Jeschkengegend. Sie war überwältigt von der Natur, die ihr zu einer nie versiegenden Quelle der Inspiration werden sollte. Kaum dass sie aus der Kutsche stieg, wandelte sich die Städterin auch schon zur „Tante aus Prag“, wie sie hier genannt wurde: Augenblicks warf ich den Hut in die Ecke und band mir nach dem Beispiel meiner Schwägerinnen ein buntes Tuch um den Kopf, das im Nacken geknotet wurde. Meine langen Röcke, die bergauf so unbequem waren, hängte ich in die Kammer und nahm mir kürzere, in denen es sich ganz anders durch die Wälder streifen ließ; und das enge, damals in Mode gekommene Fischbeinmieder tauschte ich gegen das freiere Leibl. 1871 schrieb Karolina Světlá die Erzählung Der Kuss (Hubička). Sie diente Bedřich Smetana als Vorlage für seine berühmte Oper Der Kuss (Hubička, 1876). Die auf der Holzbank dargestellten Frauen sind Weggefährtinnen Světlás. Auch sie beförderten die tschechische Literatursprache und wollten die gesellschaftlichen Möglichkeiten der Frauen verbessern: Božena Němcová, Teréza Nováková, Magdalena Dobromila Rettigová, Eliška Krásnohorská, Sofie Podlipská a Karolina Světlá.
Praha
Z místa, kde právě stojíte, bývá prý za jasného počasí vidět až do Prahy. Na Prahu, do které se ze svých letních pobytů Karolina Světlá během září vždy vracela, vzpomínala nerada: S hrůzou myslím na ty úzké ulice městské, na ty zdě, kde se slunce křiklavě celý den upírá, na to věčné rachocení a lomcování, na ten nesnesitelný nepokoj! Dalo by se říci, že díla Karoliny Světlé pojící se k Praze jako by nebyla pouze o Praze a pro pražské čtenáře, ale především pro lidi z Ještěda, kteří se Světlé na Prahu často ptali. Mezi známé romány Karoliny Světlé z pražského prostředí patří např. První Češka (1861), Na úsvitě (1864) a Zvonečková královna (1872) nebo povídka Černý Petříček (1871).
Pražská tetička
Po podještědských cestách a loukách se Karolina Světlá nepohybovala dle pražských módních požadavků. Jen co na Světlé vyskočila z povozu, proměnila se z pražské měšťačky v pražskou tetičku, jak jí tady říkávali: Okamžitě jsem zahodila klobouk, uvázavši si dle příkladu svých švakrových pestrý šátek kolem hlavy na ušička. Pověsila jsem svoje dlouhé, při chůzi do vrchu tak nepohodlné sukně na komoru, ustrojivši se do krátkých, v nichž se to zcela jinak po lesích bloudilo; a místo pevného, tehdáž módního, kosticovitého u šatů života navlékla jsem na sebe volný kabátek, v němž se to pohodlně skákalo přes potoky, tenkrát ještě v hojném počtu krajinu, od té doby o velikou část svých lesů připravenou, oživující.
Bedřich Smetana *1824 †1884
Budiž mi dovoleno, Vám, slovutná paní, moje nejvroucnější díky vysloviti za laskavé přenechání výtečné Vaší novely ku zpracování libreta pro moji zpěvohru. Děj této krásné novely má tolik podílu na zdařilosti libreta a na tak skvělém výsledku celé mojí práce.
Hubička
Karolina Světlá napsala v r. 1871 povídku, která svým žánrovým zasazením přesáhla literaturu a stala se předlohou pro světově známou operu. Jedná se o operu Hubička (1876) od Bedřicha Smetany. Přestože libreto pochází z pera Elišky Krásnohorské, vzniklo právě na základě povídky Karoliny Světlé s dějištěm v Podještědí. Smetana prý na Krásnohorskou na jedné pražské ulici volal: Slečno, kdy
už konečně od vás dostanu Hubičku?
O čem je Hubička? Lukáš, nečekaně vdovec po nemilované ženě, si přivede domů Vendulku, kterou vždy miloval a která vždy milovala jeho. Vendulka se stará o jeho malé dítě i o hospodářství. Potřeba nalézt po smrti matky zaopatření pro děti a hospodyni pro dům a hospodářství byla v této době praktická nutnost. Sňatek je na spadnutí, vzájemná láska je nepřehlédnutelná, Vendulka však tvrdohlavě odmítá dát Lukášovi hubičku… Přečtěte si vtipnou humoresku Karoliny Světlé nebo zajděte do divadla na Smetanovu operu. Zjistíte, že se dějové linie povídky a opery liší: Eliška Krásnohorská musela některé skutečnosti pozměnit, aby nebyly cenzurovány pražskou měšťáckou společností.
Ve zvukové nahrávce si můžete poslechnout úryvek z opery.