Jugend und literarische Anfänge Karolina Světlás
Karolina Světlá erinnert sich, wie ihre literarische Begabung als Unglück erachtet wurde.
Karolina Světlá, eigentlich Johana Mužáková, wurde am 24. Februar 1830 als Johana Nepomucena Rottová in Prag geboren. Die tschechischen Jahre ihrer Kindheit endeten mit dem Eintritt in die Schule. Bald war sie nicht mehr in der Lage, einen einzigen tschechischen Satz zu schreiben. Sie flüchtete sich in die Welt der Literatur und bereits mit zwölf Jahren schrieb sie ihren ersten Almanach. Er trug den Titel Lautenklänge und war auf Deutsch. Ihr Lehrer jedoch riet ihr von einer schriftstellerischen Laufbahn ab und legte den Eltern nahe, ihrer Tochter keine weitere Bildung zu ermöglichen. Sie sollte sich den Dingen des Haushalts widmen, d.h. sich auf die ihr von und in der Gesellschaft zugedachte Rolle vorbereiten. Petr Mužák (1821-1892) aus dem böhmischen Jeschkenland unterrichtete im Hause Rott Musik; er war es, der Johana den Weg zurück zur tschechischen Sprache und zu einem Nationalbewusstsein eröffnete. Am 7. Januar 1852 heirateten sie. Als ihre kleine Tochter im Alter von drei Monaten starb, erlitt Johana einen Zusammenbruch. Der Arzt empfahl ihr seelisch-geistige Beschäftigung und so entstand ihr erster literarischer Text: die Erzählung, Doppelte Erweckung [Dvojí probuzení], die 1858 im Almanach Máj, einem Forum junger Autoren, abgedruckt wurde. Doch der Text war nicht mit Johana Mužáková unterschrieben, sondern wir finden hier zum ersten Mal den Namen Karolina Světlá: Světlá nach dem Dorf am Fuße des Jeschken, Karolina nach ihrer Nichte, die im selben Jahr geboren war wie ihr eigenes so früh verstorbenes Töchterchen. Auf den Fotografien sehen Sie Světlás Geburtshaus in Prag, Světlás Eltern, die Eltern Petr Mužáks sowie die achtzehnjährige Karolina in festlicher Kleidung für den Ball anlässlich des Slawenkongresses.
Osmnáctiletá Karolina Světlá na olejomalbě J. Myslivečka z r. 1848. Ve vyobrazeném oblečení se zúčastnila plesu na Žofíně na počest Slovanského sjezdu. Červená kazajka – velmi vybledlá, ale vzorem zapínání jednoznačně rozpoznatelná – je dodnes uchována v Podještědském muzeu, stejně jako Myslivečkův obraz. Obraz bez rámu má rozměry 23,5cm x 19,5cm.
Karolina Světlá se narodila v Poštovské ulici v Praze. Název ulice dnes nese její jméno a nad vchodem do rodného domu je umístěna pamětní deska.
Petr Mužák byl autorem mnoha učebnic (např. Ornamentika měřická či Elementární kreslení). V příručce Školské vzory krasopisné z r. 1859 navrhl oblíbený vzor tzv. humanistického písma, který vytvořil na základě anglické kurzívy.
Akvarel Petra Mužáka. Jeho originál a desítky dalších se nacházejí v archivu Podještědského muzea v Českém Dubu.
Akvarel Petra Mužáka. Jeho originál a desítky dalších se nacházejí v archivu Podještědského muzea v Českém Dubu.
Anna a Eustach Rottovi, rodiče Karoliny Světlé
Barbora Mužáková, matka Petra Mužáka
Jan Mužák, otec Petra Mužáka
Před dívkami v krojích sedí Karolina Třešňáková, roz. Mužáková. V r. 1931, kdy byla tato fotografie u příležitosti odhalení pomníku Karoliny Světlé pořízena, jí bylo 79 let. Karolina Světlá si část svého pseudonymu vypůjčila z jejího jména. Kdyby její dcera v r. 1853 nezemřela, mohla se zúčastnit odhalení pomníku své matky stejně jako její sestřenice.
Po levé straně cesty, kterou jste sem přišli od zastavení č. 2, jste minuli dům, který byl předlohou pro povídku Přišla do rozumu (1877). Tato povídka byla posledním literárním textem, který Karolina Světlá napsala vlastní rukou. Své pozdější práce musela z důvodu oční nemoci diktovat. V této povídce Světlá odlehčeným a netragickým způsobem zachytila vztah dvou mladých lidí, kteří se museli vzít ne z lásky, ale z rozhodnutí rodičů – kvůli přístupové cestě k polím. Povídka byla Eliškou Krásnohorskou zpracována do divadelní hry a jenom v Praze se hrála zhruba 200krát.