Welcome to the Heart of Ještěd Foothills!
Excerpt from the tale The Forest Maiden [Lesní panna]
Welcome to the Educational Nature Trail In the Footsteps of Karolina Světlá, on the southern side of Ještěd Mountain. Karolina Světlá (1830-1899), the famous Czech writer from the second half of the 19th century, lived in Prague. However, during the summers, for almost 35 years, she would visit the village of Světlá, the birthplace of her husband, Petr Mužák. It was here that she wrote her most famous works. The photos on this panel show the unveiling of the memorial to Světlá in 1931, the St Nicholas Church with its original Baroque tower, and the birthplace of Petr Mužák (demolished in 1946-7). This Educational Nature Trail was created by a non-profit organisation, Stopy v krajině [Footprints in the Landscape], dedicated to supporting public perception of the landscape as a place where one can still trace the footprints of local culture and history written into it. On this trail, you will find 12 information panels, 2 artistically carved benches, collections of local plants and foliage and 5 geocaches. To find more information and hear several audio recordings in English related to the writings of Karolina Světlá, please visit www.karolinasvetla.cz.
Karolina Světlá (*1830 †1899)
Johana Rottová se narodila v Praze. Její první literární pokusy spadají již do školních let. Petr Mužák, učitel v rodině Rottových a později její manžel, jí otevřel cestu k vlastenectví. Po úmrtí jejich jediné, teprve tříměsíční dcerky Boženky doporučil Johaně lékař, aby se duševně zaměstnávala. Toto zaměstnání nalezla v rozvíjení svého literárního talentu. V r. 1853 odjela Johana poprvé na zotavenou do manželovy rodné vesnice, do Světlé pod Ještědem, a s několika výjimkami se sem v letních měsících vracela dalších 35 let. Pro svůj první zveřejněný text (v almanachu Máj) si zvolila pseudonym Karolina Světlá. Karolina podle své neteře narozené ve stejném roce jako Boženka. A Světlá? Vesnice tohoto jména pro ni znamenala novou šanci, inspiraci a literární život.
Lípa a lesní panna
Na návsi mezi kostelem a památnou lípou se odehrávají úvodní scény z povídky Lesní panna (1863). Povídka vypráví o vesnické dívce, která naslouchala zvukům koruny prastaré lípy a spřádala z nich pohádky. Jmenovala se Karla a byla dcerou rychtáře. Její životní příběh byl naplněný pohádkovými prvky a připomínal osud malé mořské víly, když se provdala za hraběte a opustila svou rodnou vesnici.
Úryvek z Lesní panny:
Vpravo rozkládala prastará, dutá lípa své kostrbaté, mechem obrostlé větve. Byla to lípa zvláštní, celý den to v ní hučelo, šumělo, zpívalo zrovna jako v neděli na kruchtě o velké. Snad se tomu byla přiučila, že stála tak blízko kostela. Pan farář říkával často, že je tato lípa okrasou vesnice, a rád odpočíval v stínu jejím, vedla-li ho cesta od nemocného právě okolo. Byl-li dobré mysli, zavolal: „Kde jsi, lesní panno? Chci slyšet nějakou pohádku.“ I lesní panna přiběhla a vypravovala mu pohádku. Uměla jich na sta, smutných i veselých a dovedla je vždy tak obratně zatočiti, že člověk brzo strachem trnul, brzo podivením nevěděl, kde mu hlava stojí, a hned se zas rozesmál, že vše tak neočekávaně šťastně dopadlo.
Posaďte se k dřevěné lesní panně, možná pošeptá nějaký příběh i vám...
Autorem pomníku Karoliny Světlé je Josef Bílek, socha byla odhalena 12. července 1931. Ve své době stála 34.000 Kčs, což je ekvivalentem dnešních asi 1.300.000 Kč. Slavnostního odhalení se zúčastnilo přes 5.000 lidí. V průvodu, který vycházel od dolnopasecké školy přes Rozstání a Hodky, kráčeli hasiči, sokolové, legionáři a ženy v národních krojích. Hlavním řečníkem byl Arne Novák, profesor dějin české literatury na Masarykově univerzitě v Brně. Dle vyprávění pamětníků byla socha během 2. světové války díky staviteli Říhovi z Českého Dubu a minimálně čtyřem nebojácným chlapům za jedné noci odstraněna a ukrývána, aby nemohla být přetavena na válečný materiál: nejdříve na světelské faře v seně, po vyzrazení tohoto úkrytu byla pak převezena do Liberce na šrotiště. Jeho majitel slíbil, že se za drobný úplatek vynasnaží sochu zachránit. Tak se i stalo. V prvních dnech po osvobození byla socha převezena zpět do Světlé pod Ještědem a 13. května 1945 slavnostně opět odhalena. Úplatek – několik hus – se tedy vyplatil.
Kostel sv. Mikuláše pochází z r. 1643, věž byla přistavěna v letech 1725-1735. Karolina Světlá ho znala v jeho barokní podobě (s cibulovitou kopulí), jak ji zachytil Alois Bubák na své kresbě z r. 1872. Erb nad vchodem patřil Jakubu Lamottovi, majiteli sychrovského panství na konci 17. století. Z výklenku nad erbem shlížel tehdy – stejně jako dnes – sv. Mikuláš, po stranách pak sv. Florián a sv. Jan Nepomucký. Barokními bočními průchody se vcházelo na hřbitov, který však byl v r. 1858 kvůli výstavbě silnice přemístěn na jižní okraj vesnice. Karolina Světlá byla v té době očitým svědkem těchto modernizačních změn a své sestře Sofii Podlipské referovala: Silnice půjde právě okolo kostela a udělá se prostranná náves, hřbitov přijde zcela pryč. Kostel měl středověký zvon, který se roztavil při požáru v r. 1899.
Rodný dům Petra Mužáka stával po levé straně silnice na Liberec směrem k zastavení č. 2 naučné stezky. V levé části této fotografie vidíte kostel a sochu, která stávala nad barokním průchodem. V letech 1946-7 byl dům zbourán. Dnes téměř na jeho místě stojí cihlový dům, který dříve sloužil jako jatka.
Teréza Nováková *1853 †1912
Lesní panna poslala za sebe náhradu, paní tak vznešenou, snivou a mocnou, jako byla sama … Karolina Světlá se stala lesní pannou a lidem dala zlato poezie, zlato nikdy ceny nepozbývající, neuloupitelné.