Dějiště Vesnického románu
Rozmetejme popel jeho...
Matka přesvědčuje Antoše, aby se vzdal Sylvy
čte Markéta Tallerová a Martin Polách
Ohnivé jako sopka a tvrdé jako skála…
Jan Neruda o povaze postav nejlepších románů Karoliny Světlé
čte Martin Polách
Románový příběh
K místu, kde stojíte, se vztahuje stěžejní dílo Karoliny Světlé, Vesnický román (1867). Kdyby honapsala anglická či francouzská současnice Světlé, stal by se již dávno světovým bestsellerem a byl by jistě mnohokrát zfilmován. Ukrytý v češtině zůstává však nadále Růženkou čekající na svého zachránce/překladatele. O čem je Vesnický román?
Ovdovělá Jirovcová dala svého syna Antoše od dětství do služby na rychtu. Když rychtář zemřel, rozhodla se rychtářka k údivu všech provdat právě za Antoše, svého o 10 let mladšího čeledína. Ve své marnivosti si však brzy namluvila, že ji Antoš podvádí, začala na něj žárlit a psychicky ho vydírat. Po útěku před jednou z hádek se Antoš zúčastnil tradičního podještědského stínání kohouta a seznámil se tak se Sylvou, nespoutanou a hrdou dívkou z hor. Po neúspěchu všech mužů se Sylvě jako jediné podařilo setnout kohoutovi hlavu. Z následujícího špičkování vznikla honička a Sylva Antoše v sebeobraně řízla nožem. Rychtářka využila nepřátelství, které mezi Sylvou a Antošem cítila, a najala ji, aby pro ni pracovala a na Antoše donášela. Román se dále rozvíjí jako příběh macešského chování i čisté lásky, pověrčivosti, víry v nedotknutelnost manželství, obětování se pro druhé i čiré nenávisti. Antoš se nakonec do Sylvy zamiluje a rozhodne se vyvázat ze svazku s nehodnou rychtářkou. V závěru knihy se Sylva stane nechtěným svědkem rychtářčiny ďábelské modlitby sesílající na Antoše kletbu. Vzápětí se osud všech hlavních postav rozhodne. Sylva dá Bohu slib. Jak celý příběh dopadne?
Úryvek z Vesnického románu, v kterém Sylva zaslechne rychtářčinu kletbu: Co to mumlal tajemný ten hlas? Někdy jí byl skoro povědomý, někdy zas zcela cizí, spíš zvířecí než lidský; teď zazněl dojemně plačtivě, hned nato hrozebně vztekle. Ano, byl to hlas lidský, co ji tak znepokojoval … několik kroků od ní modlil se kdosi Otčenáš, Zdrávas a Věřím v boha, - ale pozpátku.
Literární předloha
Inspirací pro postavu Antoše z Vesnického románu byl údajně bohatý, rozšafný a příkladný sedlák, majitel statku č. 2, proslulý po celém Podještědí jako “ještědský král”, zvaný také “Richtervencl”. Morálně by byl Antošovi svou rozmařilostí prý spíše opakem, ovšem to je již součástí literární tvorby Karoliny Světlé. K období let 1892-1910 se vztahují vzpomínky synovce Milady Prokopové, dcery Mužákova bratra Josefa, profesora Miroslava Fendrycha: Život tu probíhal ve dvou kolejích, v zemědělství a v hostinské živnosti. Byla tu četná čeládka, někdy i sjednaní lidé, jak pro zemědělské práce, tak pro obsluhu hojně navštěvovaného hostince. … Po celý rok tu řídily život zemědělské práce, orání, setí, žně, svážení obilí, mlácení, copy, péče o dobytek, v zimě draní peří a jiná domácí práce. Současně však probíhal rušný život v hostinci, hojně navštěvovaném a nejlepším v okolí, s každodenními hosty, tanečními zábavami, zvláště o proslulých poutích a o posvícení, a v masopustě plesy. … V hospodě U Richtrů bylo proto stále živo, plno lidí domácích i hostů, bylo to středisko nejen Světlé, ale celých hor až daleko do kraje, neboť pověst o originální hostinské, o níž kolovalo mnoho příznačných historek, se rozšířila až do Prahy.
Jan Neruda *(*1834 †1891)
Ve Vesnickém románu a Kříži u potoka je netušené bohatství krásy… Jsou to skutečně poklady strmých hor. Jevištěm jsou romantické skaliny a hory na severu naší vlasti… Světlá připojila český román k světové literatuře.