Tipy pro vás

HLEDÁ SE SVĚTLÁ: Veřejná sbírka knih Karoliny Světlé platí až do odvolání - prosím, kontaktujte nás!

Pro návštěvníky

Trasa naučné stezky je 7,5 km dlouhá a vytváří kruh – procházku můžete začít u zastavení č. 1 u kostela ve Světlé pod Ještědem, vydat se k dalším panelům a skončit u zastavení č. 12 na druhé straně kostela. Každý panel se zaměřuje na důležitý aspekt týkající se Karoliny Světlé a rozvíjí ho jak textově, tak obrazově. Naučná stezka je vedená převážně po malém okruhu zelené turistické trasy známé z map jako Cesta Karoliny Světlé, na dvou místech je však tato trasa zcela nově přeznačena: došlo k propojení Jiříčkova a Světlé pod Ještědem přes hřbitov úsekem se žlutým značením a od Kříže u potoka se k Sedmi javorům pokračuje malebnou a klidnou cestou mezi domky v Rozstání. Procházku po naučné stezce můžete pojmout nejlépe jako jednodenní výlet. Na dvou zastaveních jsme pro Vás vytvořili originální umělecky zpracované odpočinkové lavičky. Pro dobrodružné povahy doporučujeme lov 5 keší vztahujících se k tématu Karoliny Světlé. Na trase naučné stezky se nachází tři občerstvovací možnosti: hospoda U Richtrů nedaleko kostela, restaurace ABC a restaurace Golf Club Ještěd. Nejbližší ubytování naleznete v penzionu Golf Club Ještěd, v penzionu Horka a na chatě Pláně pod Ještědem. Do Světlé pod Ještědem se dostanete autem či autobusem, vlaky do těchto míst nejezdí. Alternativou pro aktivní návštěvníky je dojít do Světlé pěšky: vyjeďte z Liberce lanovkou na Ještěd a sejděte do Podještědí přes Pláně po turistických cestách plných neopakovatelných výhledů (5km). Pokud hledáte trasu na delší pěší výlet, doporučujeme cestu z Obřího Sudu v Jeřmanicích po modré na Pláně a odtud do Světlé (11km).

Světlá pod Ještědem nemá vlastní informační centrum. Navštivte okolní města a obce. Vybrali jsme pro Vás ty nejbližší:

Informační centrum Osečná

Svatovítské nám. 88
463 52 Osečná
Tel.: + 420 485 179 150
E-mail: infoosecna@volny.cz

Infocentrum Český Dub

Podještědské muzeum a knihovna Český Dub,
Svobody 31/IV
463 43 Český Dub
Tel.: + 420 485 147 090
E-mail: muzeumceskydub@volny.cz
www.knihovna.cdub.cz/infocentrum/

Informační centrum Stráž pod Ralskem

Nám. 5. května 35
Stráž pod Ralskem
Tel: + 420 728 181 613
E-mail: infocentrum.strazpr@seznam.cz
www.strazpr.cz/?page=Informacni-centrum,turisticke-sluzby

Turistické informační centrum Liberec

Ještědská 479

460 08 Liberec
E-mail: infojested@seznam.cz

Městské informační centrum Liberec

Nám. Dr. E. Beneše 1
460 59 Liberec 1
Tel.: +420 485 101 709
E-mail: mic@infolbc.cz
www.visitliberec.eu

Pro školy

Šel jsem po značce Ještěd - Světlá dvakrát, když tam ještě byly staré tabulky, a říkal si, že je pro něco takového přímo stvořená; mám radost, že se návštěvník bude moci s místy Karoliny Světlé takto spojit. Těším se na výpravu do tohoto kraje i se svými studenty! PhDr. Dalibor Dobiáš PhD., Ústav pro českou literaturu Akademie věd

Kraj Podještědí je tradičním místem pro školní výlety, a to především kvůli Karolině Světlé. Zde naleznete nápady, jak se na návštěvu Podještědí co nejlépe připravit a zapojit ji do výuky. Máme pro vás několik tipů, které vám pomohou veškerý obsah naučné stezky co nejlépe využít a vaši výuku tak obohatit. Díky přesahům v aktivitách Karoliny Světlé i díky komplexnímu zpracování informačních panelů, je možné návštěvu naučné stezky začlenit nejen do výuky české literatury, ale také historie, umění a hudby.

Tip č. 1: Poslechněte si audio nahrávky z našich internetových stránek, nejlépe ještě před návštěvou kraje Karoliny Světlé. Všechny nahrávky jsou uloženy také v textové formě. Výběrem ukázek se podařilo zachytit Karolinu Světlou nejen jako spisovatelku, ale také jako myslitelku, buditelku a vlastenku. Bez těchto atributů by se česká společnost a český jazyk nikdy neubraly tím směrem, jak jej dnes známe. Hlasy naučné stezce propůjčili: Markéta Tallerová, Richard Krajčo, Martin Polách a Daniel Rous. Doporučujeme začít například poslechem Józiny kletby (zastavení č. 7) ústy Markéty Tallerová nebo Nerudovým dopisem Karolině Světlé (zastavení č. 9) v interpretaci Richarda Krajča.

Tip č. 2: Vytiskněte si nový komiks „stínání kohouta“ z Vesnického románu (zastavení č. 12) a sledujte dějovou linii předlohy. Komiks vytvořil Jaromír Švejdík, český výtvarník a zpěvák, autor komiksu a filmu Alois Nebel (2011) a komiksového zpracování románu Zámek od Franze Kafky. Tato scéna vypráví o stínání kohouta, což byl zvyk dříve pro zdejší kraj typický a živý. Zároveň jde o klíčové místo románu, kdy se hlavní hrdinové příběhu, Antoš a Sylva, seznámí. Komiks je možné využít jako inspiraci pro vlastní ztvárnění dalších scén z knih Karoliny Světlé. Výtvory vašich studentů rádi uveřejníme na facebookových stránkách naučné stezky.

Tip č. 3: Panel č. 2 naučné stezky se soustředí na operu Bedřicha Smetany Hubička (1876). Proč? Mnozí ví, že libreto k této opeře napsala Eliška Krásnohorská, ale málokdo už ví, že toto libreto bylo napsáno podle stejnojmenné povídky Karoliny Světlé z roku 1871. Opera měla premiéru 7. listopadu 1876 a necelý měsíc poté Smetana Světlé napsal, jak jí je vděčný “za laskavé přenechání výtečné Vaší novely...děj této krásné novely má tolik podílu na zdařilosti libreta a na tak skvělém výsledku celé mojí práce”. Na panelech naleznete kresby ze starých vydání této povídky a v audio nahrávkách mistrovsky sehranou slovní přestřelku Vendulky a Lukáše, jak se hádají o hubičku. Druhá nahrávka nabízí ukázku ze Smetanovy opery zpodobňující stejné místo v příběhu. Přečtěte si vtipnou humoresku Karoliny Světlé a zajděte do divadla na Smetanovu operu. Společně s žáky a studenty zjistíte, že se dějové linie povídky a opery liší: Eliška Krásnohorská musela některé skutečnosti pozměnit, aby nebyly cenzurovány pražskou měšťáckou společností.

Tip č. 4: Využijte nově umístěných keší s tématy Karoliny Světlé a vydejte se na výpravu se svými studenty. Ideální pro práci ve skupině a získávání nových znalostí je naše bonusová multikeš Po stopách Karoliny Světlé. Aby studenti našli souřadnice keše, kde na ně čeká překvapení, musí nalézt odpovědi na otázky umístěné na internetové stránce keše. Ty se vztahují jak k životu K. Světlé, tak ke konkrétním místům ve Světlé p. Ještědem, kde K. Světlá žila, či která ji v její tvorbě inspirovala.

Tip 5-99 aneb v detailu je síla V archivu Podještědského muzea v Českém Dubu, v archivu Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé a v archivech jednotlivců byly nalezeny materiály, které nebyly dosud zveřejněny. Čtivým a vizuálně zajímavým způsobem naučná stezka sleduje témata jako literární začátky Karoliny Světlé, proces literární tvorby od prvních náčrtů po finalizování textů, role ženy v 2. polovině 19. století, česko-německé pnutí v Podještědí nebo způsob, jakým Karolina Světlá zpracovávala podještědské tradice. Uvidíte např. dokumentační fotografie z roku 1931, kdy byl odhalen pomník Karoliny Světlé u kostela; ukázky akvarelů Petra Mužáka, manžela Karoliny Světlé; 18letou Karolinu Světlou na olejomalbě J. Myslivečka v zářivých barvách; ženu, podle které si Světlá vzala křestní jméno svého pseudonymu; vyobrazení pohřebního průvodu nesoucího rakev Karoliny Světlé. Můžete si přečíst např. o okolnostech, za jakých byl pomník Světlé vztyčen a jaký byl jeho osud během druhé světové války; o tom, jakou roli hrála v životě Karoliny Světlé její dcera Boženka; jakému místu se říká „falousek“ a proč byl pro Světlou tak důležitý; jak své sestře do dopisu popsala rozdíly mezi Petrem Mužákem a Janem Nerudou atd. Malých i velkých témat naleznete na panelech celou řadu.

Jazykové variace. Každý informační panel naučné stezky zahrnuje shrnující překlad obsahu do angličtiny a němčiny a dostupné jsou i vybrané audio nahrávky: Vzpomínky Světlé na její výchovu, která ji měla uvěznit ve světě domácích prací, úryvek z povídky Lesní panna (1863) a z knihy Vesnický román (1867). Jedná se o historicky první ucelenější překlady Karoliny Světlé do nějakého světového jazyka.

Zeleň na stezce

Každé zastavení naučné stezky bylo nově osazeno keři a květinami, které jsou typické pro zdejší kraj. Najdete zde nejen omamně vonící šeřík či pustoryl, nevonící hloh či růžencové klokočí, ale také ovocné keře malin, angreštu a mišpule, léčivou mateřídoušku a mátu a krásný záhon trvalek. Vydejte se po stopách Karoliny Světlé, přičichněte ke květům a ochutnejte plody rostlin, které i ona vídala během svých pobytů v Podještědí. Naší snahou bylo dodat naučné stezce další rozměr (vedle textů, fotek a zvukových stop). Nechtěli jsme vedle každého zastavení umístit nějaký pro Podještědí nepůvodní kultivar okrasného keře. Šlo nám o to nenarušit ráz místní květeny, zvýraznit různorodost jejích barev a vůní a vybavit si krajinu tak, jak ji znala Karolina Světlá.

  1. Vítejte v srdci Podještědí: Vedle pomníku Karoliny Světlé a v těsné blízkosti informačního panelu č. 1 naučné stezky jsme vysadili Hugovu růži (rosa hugonis). Je to bujná keřová růže se žlutými kvítky, hit našich babiček.

  2. Mapa literární inspirace Karoliny Světlé: Barvínek menší (vinca minor) - půdokryvný, od jara do zimy modře kvetoucí, zběhovec plazivý (ajuga reptans) - plazí se po mezích i loukách, zjara krásně fialově kvete, málokdo ví, že byl dříve používán na léčení nemocí dýchacích cest a čištění jater, mateřídouška (thymus serpyllum) pod cestou - voňavá ozdoba suchých mezí - čaj z ní prohlubuje spánek a léčí kašel, máta (mentha piperita) - na čaj pro každou příležitost.

  3. Mládí a literární začátky Karoliny Světlé: Kopretina zahradní (leucanthemum vulgare) a šalvěj hajní (salvia nemorosa) - divoké květiny zdomácnělé v zahradách. Bílo-žluto-fialová skromná krása.

  4. Role ženy v 2. polovině 19. století: Šeřík (syringa vulgaris) - omamná vůně jara. Na tomto místě dle pamětníků kdysi býval. Před 300 lety rozšířen z jihu do všech koutů Evropy. Zde v kombinaci žlutá a fialová odrůda.

  5. Ještěd v literatuře a v krajině: Šípková růže (rosa canina) - tradiční obyvatel slunných mezí, který poskytuje úkryt a potravu ptákům, lidem potěšení z krásných květů a vitamínový čaj na zimu.

  6. Proces literární tvorby: Tradiční zahradní ovoce: Mišpule německá (mespilus germanica) - krásný ovocný stromek, který v Evropě zdomácněl před tisíci lety. Dle kronik za časů Karla IV. běžně pěstovaný, dnes pozapomenutý. Plody se sklízí po přemrznutí, jsou výborné na marmeládu nebo do buchet. Angrešt (ribes uva-crispa) - v díle Karoliny Světlé nazývaný ještědské víno dle způsobu zpracování, maliník (ribes idaesus) - kromě skvělých plodů je čaj z jeho listů pro budoucí rodičky zárukou snadného porodu.

  7. Kříž u potoka: Lavička zdobená vrbami - návod na vrbovou stavbu: Zjara uřízněte vrbové pruty, zasaďte asi 40 cm do země a pořádně zalévejte. Keř klokoč zpeřený, lidově klokočí (staphylea pinnata) - oblíbený už u starých Slovanů. Jeho plody jsou tvrdé tobolky, ze kterých si naše prababičky a ještě některé babičky dělaly růžence. Název je ze slova klokotat - zralé tobolky klokotají ve větru. Nedaleko je vesnice Klokočí u Semil. U potoka kyprej vrbice (lythrum salicaria) - roste kolem potoků a řek, krásné růžové květenství. Její nať hojí rány.

  8. Literární zpracování podještědských tradic: Pustoryl (philadelphus coronarius), nazývaný “český jasmín” pro omamnou vůni květů. Oblíbená ozdoba našich zahrad už od renesance.

  9. Skalákovna: K tématu sblížení Nerudy a Světlé se nabízí hloh (crataegus monogyna): Jeho květy, listy i plody se používaly odedávna k léčení různých srdečních slabostí. Má ostré trny a krásné bílé květy, které nevoní.

  10. Česko-německé pnutí v Podještědí: Lesní jahody (fragaria vesca) - dokonalou kompozici místa nenaruší tento tradiční obyvatel mezí, slunných strání a lesních okrajů. Kromě plodů nabízí jahoda i využití listů - čaj podporuje trávení a močové cesty.

  11. Památníky a pomníky Karoliny Světlé: Vřes (calluna vulgaris) - lidově nazývaný též břes, řes, erika, chvojčina či suchotinka. Čaj z něj čistí krev. Dříve běžný v lesích a na slunných suchých loukách, dnes vlivem intenzivního zemědělství v krajině téměř vymizel. S kytičkou vřesu šla Světlé na pohřeb její neteř.

  12. Dějiště Vesnického románu: Záhon: Rostliny, které snášejí vlhko a stín: Barvínek (vinca minor), zběhovec (ajuga reptans), čemeřice (helleborus), máta (mentha piperita) a tradiční orlíček (aquilegia vulgaris). Na kraji, kam dosáhne slunce, je levandule (lavandula angustifolia) - voňavá léčivka pěstovaná v Čechách po staletí, mateřídouška (thymus serpyllum) a sytě růžově kvetoucí třapatka (echinacea purpurea), známá svými imunostimulačními účinky. Z dalších tradičně pěstovaných květin jsou tu na podzim kvetoucí astra čili hvězdnice (aster novi belgii) a rozchodník (sedum), vedle záhonu je bujná vrbina (lysimachia vulgaris) lidově zvaná svíce, podle žlutých zvonkovitých květů.

Karolina Světlá v médiích

Díla Karoliny Světlé i ona sama se stala a dodnes stávají častým motivem pro knihy, filmy a divadelní představení. Vybrali jsme pro Vás ty nejzajímavější. Máte-li nějaký další tip, dejte nám prosím vědět.

Beletrie

Ivona Březinová: Blonďatá Kerolajn (2006)

Kniha líčí romantické i napínavé dívčí dobrodružství a přitom čtenáře zábavnou formou seznamuje s osudy Karoliny Světlé. Blonďatá Kerolajn je volným pokračováním knihy Básník v báglu, kde se tři spolužačky vydaly o letních prázdninách do kraje K. H. Máchy. Tentokrát se dívčí trojice chystá strávit jarní prázdniny v lyžařském středisku Ještěd. Doprovází ji klučičí výprava, částečně známá z letního příběhu. Černovláska Fany, blondýnka Simča a zrzka Nikol si užívají zimních radovánek, ale největší citové peripetie prožije ta poslední. Octne se v milostném trojúhelníku, nápadně podobném tomu, který zažila nejznámější spisovatelka tohoto kraje Karolina Světlá. A navíc se všichni vydávají na běžkařský výlet po jejích stopách…

Andrea Fischerová: Dům v Orionu (2012)

Kateřina žije s dvouletou dcerou a manželem v Liberci a pracuje po večerech pro literární časopis. Jednoho dne se setká s Autorem, žijícím klasikem české literatury, aby s ním udělala interview. Toto setkání promění její dosavadní život a mj. do něj tajuplným způsobem uvede reálnou historickou postavu Karoliny Světlé. Kateřina se vydává po stopách této spisovatelky a její cesta ji zavede do nečekaných souvislostí: ve své fantazii nejen domýšlí, jaký byl skutečný původ vzniku pomníku Karoliny Světlé ve vesnici Světlá v r. 1931, ale setkává se s původními obyvateli vily, v které dnes sídlí muzeum Karoliny Světlé a z které byli tito obyvatelé jako sudetští Němci odsunuti. Karolina Světlá se pro Kateřinu stává hlavní životní inspirací. Čtenář, stejně jako hlavní hrdinka, si do poslední chvíle nemůžou být jisti, co je iluze a co skutečnost, kde končí fikce a kde začíná realita. Román lze chápat jako vyznání lásky k literatuře.

Iva Hercíková: Johana (2012)

Johanka Rottová, známá později jako Karolína Světlá, se narodila v rodině pražského obchodníka. Toužila po vzdělání a vášnivě ráda četla. Brzy zjistila, že má literární nadání, ovšem to se v tehdejší době dívkám netolerovalo. A tak musela opustit školu, zapomenout na knihy a věnovat se práci, která byla podle tehdejšího názoru pro ženu vhodnější: ručním pracím a domácnosti. Byla jí povolena jediná výuka – hra na klavír. A tu ji přišel vyučovat nesmělý student z venkova Petr Mužák. Když ho Johanka spatřila poprvé, vůbec se jí nelíbil. Připadal jí neohrabaný a příliš venkovský. Jenže brzy zjistila, že nový učitel je jejímu srdci velmi blízký…

Biografický film

Příběh lásky a cti (1977)

Film se odehrává v období kolem poloviny devatenáctého století v době mnoha revolucí, ekonomické, politické, společenské... Zachycuje pokrytecké ovzduší oněch časů, zvláště takzvanou "lepší společnost", ovšem od společenského akcentu se více přesouvá k soukromým trablům dvou mimořádných, osaměle se však cítících umělců - Jana Nerudy a Karoliny Světlé. Jejich milostné vzplanutí dokládají zachované dopisy, které si vyměňovali. Na jejich základě scenárista Jiří Šotola domyslel plně uvěřitelný příběh, jemuž však režisér Otakar Vávra vtiskl staromilský výraz, marně nadlehčovaný nostalgicky zamženou kamerou Miroslava Ondříčka. (oficiální text distributora) V hlavních rolích si zahráli Božidara Turzonovová jako Karolina Světlá a Jiří Bartoška jako Jan Neruda.

Zfilmované knihy Karoliny Světlé:

Kříž u potoka (1921 a 1937)

Nemodlenec (1924)

Divadlo

Crash u potoka (Švandovo divadlo na Smíchově, premiéra 17. března 2012)

Oficiální text Švandova divadla: Do současné doby zasazená adaptace klasického románu Karoliny Světlé Kříž u potoka. Svatební hostina kdesi mimo hlavní město. Noc, ve které se posouvá čas. Mladí a krásní novomanželé Eva a Štěpán se vzali z lásky, z lásky na první pohled. Jenže pod povrchem bujaré oslavy číhají nepromlčené hříchy a nad ránem má leckdo potřebu říkat velké pravdy. Je svatba začátek anebo konec? Variace na téma láska, doprovázená živě na harmoniku. Tak trochu trapná komedie.

Geocaching

V okolí naučné stezky najdete 5 nových keší vztahujících k životu a dílům Karoliny Světlé. Geografické souřadnice našich keší s doplňujícími informacemi k jejich umístění najdete zde:

#1 Modřín Marie Terezie

#2 Poslední odpočinek

#3 Po stopách Karoliny Světlé (Multikeš)

#4 Skalákovna

[#5 U tří filků]

Geocaching (česky geokešing) je celosvětově populární hra, která souvisí s turistikou. Jde o hledání skrytých objektů (schránek neboli cachí / česky keší), které jsou schovány kdekoli v přírodě či ve městě. Při hledání se používají běžné turistické GPS navigace. Geocachingu se může věnovat úplně kdokoli, kdo si chce zpestřit pobyt v přírodě a má rád dobrodružství.